Rychlobruslařské medaile přibývají, ale ovál nikde. Sen o dráze pro nové naděje může zachránit Brno

Hlavní strana Fotbal živě Hokej živě tenis živě ŽivéPřenosy

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU ←

Přečíst celý článek zde

Rychlobruslařské medaile přibývají, ale ovál nikde. Sen o dráze pro nové naděje může zachránit Brno

Pchjongčchang/Praha - Už je to obehraná písnička a stále se nic neděje. Od Turína 2006, kde se Martina Sáblíková účastnila svých prvních olympijských her, se mluví o tom, kdy a kde vyroste první rychlobruslařská hala v České republice.

Dvanáct let nato má třicetiletá rodačka z Nového Města na Moravě na kontě celkem šest olympijských medailí, v Koreji se k ní v neděli přidala s bronzem Karolína Erbanová. Ale ovál neexistuje. 

Už už to vypadalo, že českou rychlobruslařskou Mekkou se stane Velký Osek. Před deseti lety držel tehdejší starosta Jiří Otta v ruce plán na multifunkční halu, která by vedle dráhy nabízela zázemí i pro krasobruslaře a hokejisty. Nenašel se ovšem investor a projekt postupně vyšuměl.

Poté se pozornost upřela k Novému Městu, kde vláda zvažovala vybudování jednoho z olympijských center. Tam by mohla být mimo jiné i hala s oválem. Tuto myšlenku aktivně podporoval i trenér Martiny Sáblíkové Petr Novák, ale ani tam se dosud ledy nepohnuly.

V roce 2015 se do celé záležitosti vložil tehdejší ministr financí Andrej Babiš, který se sešel s Novákem a slíbil mu, že projekt rychlobruslařské haly opráší. Stavět se mělo tentokrát v Brně, ale i tyto plány se poněkud zbrzdily a začíná na ně znovu sedat prach.

Výsledkem je, že stále existují dvě varianty, kde by ovál mohl vyrůst. Nové Město a Brno. Ani u jedné se však nedá říct, že je v pokročilé fázi realizace. 

"Na Vysočině se pořád řeší místo, kde by hala mohla stát nebo komu patří vhodný pozemek a podobně. Posun nastane v okamžiku, kdy bude existovat stavební povolení, všechno ostatní jsou řeči politiků," řekl Aktuálně.cz sekretář Českého svazu rychlobruslení Jindřich Pařík. 

Podle něho je o něco nadějnější stavba otevřeného brněnského oválu, který by mohl stát na místě starého cyklistického velodromu. "Všechno to závisí na tom, zda město postaví cyklistům nový stadion," dodává Pařík.

Brněnská radnice v minulém roce skutečně představila myšlenku nového cyklistického stánku u Komárova s rozpočtem mezi 350 a 400 miliony korun. 

"V současné době připravujeme dokumentaci spolu s výstavbou atletické haly tak, abychom společně mohli vyhlásit soutěž na dodavatele, který to bude stavět. Co bude na místě stávajícího velodromu, je předčasné říkat, ale rychlobruslařská dráha je jednou z úvah," potvrdil Aktuálně.cz brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). 

Je jisté, že přestavba starého velodromu nemůže začít dřív, než bude stát ten nový, na kterém ale město zahájí práce nejdříve na přelomu roku 2019 a 2020. "Chtěli bychom to trochu urychlit, ale v tuhle chvíli tyto odhady sedí," doplnil Vokřál.

I přesto je realizace oválu v Brně momentálně nejpravděpodobnější variantou. "Je tam plocha, natažené inženýrské sítě, když se část zboří a dostaví vše potřebné, může být dráha do roka hotová, ale nejdřív musí mít cyklisté, kam jít," namítá Pařík.

Po každých olympijských hrách, když se Sáblíková vrátí s nějakou tou novou blyštivou ozdobou na krku, proletí médii její příběh, jak v mládí kvůli absenci kvalitního zázemí začínala trénovat na zamrzlých rybnících a odrazy musela pilovat na naleštěné fošně. 

Po nedělní bronzové jízdě Erbanové v závodě na 500 metrů se zase sluší připomenout její cesta za medailí. Rodačka z Vrchlabí totiž před čtyřmi lety odjela trénovat do Nizozemska, rychlobruslařské velmoci, kde se to ledovými plochami pro dlouhé nože jen hemží.

"Často se projekt nové haly spojuje s reprezentací a hlavně s Martinou, která prý potřebuje halu, aby měla kde trénovat. Pravdou je, že pro reprezentaci ta dráha nebude, ale pro širší veřejnost, aby se bruslení chytilo u ostatních lidí a zvyšovala se členská základna. Nemáme kde brát talentované děti," upozorňuje Pařík. 

Podle něho si tým Petra Nováka může zaplatit přípravu v zahraničí, česká města by prý ale měla následovat příkladu Drážďan nebo Budapešti, kde na otevřeném oválu každý víkend krouží stovky až tisíce amatérských bruslařů. Sportoviště si také musí vydělat na provoz.

"V Brně by taková dráha obstála, místní oddíl vede bývalá rychlobruslařka Věra Břínková, bruslaři tam jsou, lidi by chodili. Děti se sice mohou sklouznout na hokejových zimních stadionech, ale to jde jen do určitého věku a výkonnosti, pak už je to nebezpečné, křečka také nemůžete chovat v krabičce od sirek," dodává s úsměvem sekretář rychlobruslařů.